Není možné, abyste o všech následujících budapešťských památkách už neslyšeli nebo je alespoň nezahlédli na fotografiích. Pokusíme se vám poskytnout aspoň základní přehled, čím jsou výjimečné a zajímavé.

Parlament
Jednoznačně nejfotografovanější stavba Budapešti. Výstavba byla zahájena v roce 1885 a zcela dokončena byla o pár let později v roce 1902, dnes patří do první pětky největších budov parlamentu na světě. Budova parlamentu není úchvatná jen zvenčí. Ukrývá korunovační klenoty, které byly mnohokrát Maďarsku odcizeny nebo ztraceny, naštěstí znovu nalezeny a v roce 1978 i oficiálně navráceny.

Rybářská bašta
Rybářská bašta byla postavena v letech 1895 až 1902 podle návrhů architekta Frigyese Schuleka, který jí dal novorománský styl. Původní tržiště, kde se prodávaly čerstvé ryby, dnes slouží jako jeden ze symbolů Budapešti. Baště dominuje sedm věží, představující sedm maďarských náčelníků, kteří přivedli své kmeny do současného Maďarska, aby se zde v roce 895 usadili. Před Rybářskou baštou stojí socha prvního korunovaného uherského krále – sv. Štěpána, jež přispěl k založení maďarského království a přinesl do země křesťanství.

Bazilika sv. Štěpána
Největší světskou památkou v Budapešti je bazilika sv. Štěpána, která rovněž nese jméno po prvním maďarském králi. Její stavba byla zahájena v roce 1851 a trvalo více než 50 let, než byla dokončena. Dosahuje výšky 96 metrů, tedy stejné výšky jako budova parlamentu, což údajně symbolizuje rovnost mezi maďarskou vládou a církví. Bazilika pojme až 8 500 návštěvníků a na kupoli, odkud je výhled na celou Budapešť, vede 364 schodů.

Náměstí hrdinů
Jedno z největších náměstí v Budapešti najdete na konci Andrássyho třídy. Sloup s archandělem Gabrielem se tyčí do výšky 36 metrů a kolem střeží významné osobnosti maďarské historie. Těmi je sedm náčelníků, kteří přivedli své kmeny do Maďarska a další osobnosti, podílející se na vzniku této země.

Řetězový most
Nelze vynechat. Řetězový most, který hlídají kamenní lvi, byl prvním mostem spojujícím dvě historická města – Budín a Pešť. Ještě než byl vybudován, sloužila pro cestu na druhý břeh jen v zimě zamrzlá řeka. Změna počasí tak mohla být ošemetná, dokonce (údajně) v roce 1820 musel István Széchenyi čekat týden, než se dostal na pohřeb svého otce.