23. 07. 2019 | Muzea, Památky, Rakousko, Tipy na cesty
Vídeň a památky, to jde k sobě, že? Víte však, jakého “faux pas” se
dopustil mladičký Mozart v Schönbrunnu, jak si netrhnout ostudu ve Státní
opeře, proč do Rathausu chodit jedině zadním vchodem? Nebo proč je sbírka
Gustava Klimta v Belvederu tak malá a kde je pohřbena babička Boženy Němcové?
Nevíte? Tedy čtěte náš velký přehled představující Vídeň a památky v jiném
světě. A pak v klidu sedněte na autobus a přijeďte prozkoumat město, které je
domovem sacherova dortu a vídeňské kávy.
Vídeň a
památky č. 1: Zámek Schönbrunn v zajetí stromů a květin
Za nejnavštěvovanější místo Vídně je možné považovat zámek
Schönbrunn, který čítá neuvěřitelných 1441 místností. No jen si představte,
kolik práce musely mít služebné, než ve všech komnatách umyly podlahy. Neměnili
byste s nimi, že? Na prohlídce však dávejte bedlivý pozor, abyste během
podrobného, avšak někdy docela zdlouhavého výkladu zámeckého průvodce nezaspali
zrcadlovou komnatu. Ta totiž skrývá nejedno tajemství. Mladý Mozart právě v
této místnosti pořádal svůj první koncert. A dokonce se šušká, že tento teprve
šestiletý chlapec zde políbil císařovnu Marii Terezii.
Zámek Schönbrunn zná každý turista tedy díky Habsburkům, “nemravnému”
Mozartovi a dřívějšímu bohatému společenskému životu, ale místo, které si
zaslouží opravdový obdiv, se nachází jen pár metrů od tohoto barokního zámku.
Schönbrunnské zahrady skrývají opravdovou přírodní krásu. Není možné, abyste
minuli zahradu korunního prince
Rudolfa, která leží v popředí východní části paláce. Zajímat vás určitě
bude, že část zahrady leží jen pár metrů nad sklepem dvorské kuchyně. Uhádnete,
kde přesně se to místo nachází? Schönbrunn není jenom o historii, ale také o
zábavě. Nebojte, kolotoče ani nic podobného vás obtěžovat nebude. Zkusit zahnat
nudu můžete v bludišti a labyrintu!
Pokud už víte, kudy vede cesta z bludiště ven, pak se z vyvýšeného místa
můžete bavit při pohledu na ostatní, jak zoufale bloudí a neví kudy kam. Je pravdou,
že naše povahy určují znamení, ve kterých jsme se narodili? Bludiště ukrývá
těchto dvanáct znamení zvěrokruhu. Najít všechny není tak jednoduché, jak by se
mohlo zdát. Nejeden dospělý odcházel s brekem po nesplněném úkolu. V labyrintu
můžete také otestovat své matematické schopnosti a obřím kaleidoskopem spatříte
své skvostné křivky ze všech úhlů.
A mimochodem víte, že v těsné blízkosti je i zoo Vídeň?
Vídeň a
památky č. 2: Ringstraße oslavila 160. narozeniny
Pokud máte málo času a chcete toho vidět co nejvíce, pak zamiřte na
vídeňskou třídu Ringstraße, která se může pyšnit těmi
nejdůležitějšími veřejnými budovami v celé Vídni. V roce 2017 oslavila
dokonce své 160. výročí od svého otevření. Jestliže se rádi řídíte osvědčenými
radami, pak doporučujeme vstát brzy ráno, a ještě před snídaní si jít zaběhat
na Ringstraße. Na chodnících určitě potkáte další běžce, kteří si památky
nejlépe užijí touto formou. Nebudete se muset prodírat všudypřítomnými turisty
a možná vám zbude čas i na nějaký kulturní zážitek či na ženami milované
nákupy.
Při prohlídce Ringstraße můžete spatřit budovu parlamentu, divadlo
Burgtheater,radnici, vídeňskou burzu a
samozřejmě Státní operu, na
jejíž skvostná představení přijíždí milovníci klasické hudby nejen z Evropy,
ale i z Asie a Ameriky. A teď malé doporučení. Pokud se rádi oblékáte pohodlně
a preferujete “pohodové” oblečení, pak si jej prosím do Vídeňské státní opery
neberte. Mohli byste si z ostudy ušít kabát. Mnozí obdivovatelé opery se na
návštěvu jednoho z téměř 60 představení, které se zde za rok odehrají, nebo
spíše odzpívají, připravují i několik měsíců. Dámy řeší, zda se jejich róba
hodí k botám, které si večer obují, pánové se zase rozhodují, zda je vhodné
zvolit kravatu nebo motýlka.
Vídeň a
památky č. 3: Do Rathausu zadním vchodem
Za speciální zmínku stojí budova radnice, která leží na Ringstraße. Tato
ikonická budova, která má osobitý charakter, každý týden (v pondělí, úterý a
pátek) od 13:00 hodin otevírá dveře návštěvníkům. O prohlídky s průvodcem je
velký zájem, tak raději přijďte včas a mějte na paměti, že pokud se chcete
prohlídky zúčastnit, pak musíte do radnice zamířit vchodem z Friedrich Schmidt
Platz. Mnoho turistů na to zapomíná, a pak zmateně bloudí, což váš případ
rozhodně nebude. Tuto neogotickou budovu navrženou Friedrichem von Schmidtem
považuje za své pracoviště neuvěřitelných 2000 lidí. Náměstí před radnicí patří
kulturnímu životu, a to v každém ročním období. Zahnat nudu můžete na filmovém
festivalu, v cirkusu, na vánočních trzích i na ledovém kluzišti. Rathausplatz
je něco jako pražský “Václavák”. Když si s někým chcete dát schůzku, tak jedině
u radnice. Tam to prostě žije!
Vídeň a
památky č. 4: Zentralfriedhof, za babičkou B. Němcové
Velkým zážitkem se pro vás může stát i procházka hřbitovem Zentralfriedhof. Zajít pozdravit
světoznámé umělce, kteří na tomto místě pokojně odpočívají můžete každý den.
Čekat na vás bude Beethoven, Schubert i Strauss. A vlastenci mohou navštívit
hrob cestovatele Emila Holuba či Magdaleny Novotné, která se stala inspirací Boženy
Němcové k napsání Babičky. Pokud čekáte, že na místním hřbitově naleznete hroby
zemřelých Habsburků, pak byste hledáním ztráceli čas. Jejich ostatky jsou
uloženy v Kapucínské hrobce již
od 17. století.
Vídeň a
památky č. 5: Stephansdom, čas k modlení
Nejste správnými turisty, pokud při návštěvě Vídně nezavítáte alespoň do
jednoho chrámu či katedrály. Pravým signifikantem Vídně je Stephansdom, goticko-románský chrám z
12. století, ve kterém sňatek se svou láskou dokonce uzavřel Mozart. Zde došlo
také k poslednímu rozloučení s tímto světoznámým skladatelem. Stephansdom není
možné ve Vídni minout, a to zejména kvůli střeše, která je mistrovským dílem.
stavitelů, kteří se na ní barvami opravdu “vyřádili”. Můžete tu spatřit
dvouhlavého orla, který je symbolem habsburských císařů či dva jednohlavé orly,
kteří reprezentují Vídeň a Rakouskou republiku.
Vídeň a
památky č. 6: Belveder pro milovníky Klimta
Po Schönbrunnu druhou nejnavštěvovanější památkou Vídně je jednoznačně
palácový komplex Belveder, domov výtvarného umění. Co bylo Klimtovou,
Renoirovou a Monetovou inspirací při tvorbě, můžete zjistit při prohlídce
obrazů, které jsou zde po dlouhou dobu vystavovány. Belveder ukrývá 24
neuvěřitelných děl od Gustava Klimta. A víte, že jich mohlo být daleko víc?
Bohužel tento nadaný malíř zemřel v 56 letech, a tak řada obrazů zůstala
nedokončených. Jaká to škoda! Návštěva Belvederu se nedá stihnout za hodinu.
Pokud si chcete užít rozkvetlé zahrady, po kterých se procházel nejeden císař,
pak si vyhraďte alespoň 3 hodiny.
Více informací
o Vídni
https://www.wien.info/cs (čeština)
https://www.wien.gv.at/ (němčina)
23. 07. 2019 | Muzea, Památky, Rakousko, Tipy na cesty
vídeňským muzeem. Nahlédněte do zlatého kabinetu, odhalte, jakým způsobem
Gustav Klimt studoval ženské tělo anebo se zaposlouchejte do dramatických osudů
majitelů této skvostné stavby.
Albertina ve
Vídni: po stopách historie
Císařovna Marie Terezie byla tvrdá panovnice a své děti prý vychovávala
velice přísně. Jednu výjimku u celkem šestnácti potomků přece jen ale udělala.
Marie Kristina nebyla benjamínek ani jediná dcera, narodila se jako čtvrtá
dcera a svou matkou byla nevídaně rozmazlována. Tuto výsadu si prý zasloužila
svým “magickým” datem narození. Na svět totiž přišla na 25. narozeniny své
matky.
A štěstí se Mimi, jak jí přezdívali, drželo i v životě. Jako vůbec jediná
se mohla provdat z lásky (byť samozřejmě v souladu s politickými zájmy
Habsburků). Její choť Vévoda Albert Sasko-Těšínský náležitě oceňoval její
znalosti, ať už se to týkalo jazyků (mluvila německy, francouzsky, italsky a
anglicky) nebo smyslu pro umění. Právě tento společný koníček pomáhalo manželům
překonat mnohá životní dramata: první dítě jim zemřelo brzy po narození, Marie
Kristina dostala horečku omladnic, Albert neštovice a další děti už mít
nemohli. Propadli proto rozšiřování svých uměleckých sbírek a že v tomto svém
počínání byli skutečně plodní uvidíte právě v Albertině.
Albertina je jedna z nejkrásnějších a také nejvyhledávanějších staveb
Vídně. Nachází se přímo za rohem Vídeňské státní opery, odkud to k paláci
Habsburků trvá jen 3 minuty, pokud se ovšem vydáte ulicí Operngasse. V tomto
největším habsburském obytném paláci se ukrývá nejcennější grafická sbírka na
světě, která čítá neuvěřitelných 60 000 kreseb od světových mistrů.
Prohlídka
paláce
21 luxusním pokojům s drahocenným nábytkem dominuje sál múz, který byl využíván pro pompézní plesy a bohaté večeře vídeňské šlechty. Aby si rakouská aristokracie viděla do talíře, bylo do sálu umístěno hned pět křišťálových lustrů.
Jaké bohatství ukrývá zlatý kabinet? To ví vévoda Albert, který místnost nechal vyzdobit speciální slitinou tvořenou 23karátovým zlatem, půlkarátovým stříbrem a půlkarátovou mědí.
Nuda v paláci rozhodně nebyla. O tom se můžete na vlastní oči přesvědčit v kulečníkovém pokoji, který opětovaně navštěvoval vévoda Albert a arcivévoda Karel. Oba pány prý hazardní hry až tak nezajímaly a namísto toho si raději zahráli kulečník.
Albertina má člověka zaujmout již u vchodu, tak to alespoň chtěli Habsburkové, a proto i přijímací salónek, kde byly vítány vznešené osobnosti ze všech koutů světa, působí na svoji dobu opravdu bezmála revolučně. Projít se tak můžete po parketových dýhách z citroníku, mahagonu i palisandru. Není divu, že vídeňské památky patří k nejnavštěvovanějším v Evropě. Ukrývají nejedno tajemství, o kterém se dozvíte v článku Vídeň a památky.
Albertina a
sbírka grafiky
Albertina má nejrozsáhlejší uměleckou sbírku grafiky na světě, která
zahrnuje 60 000 kreseb a akvarelů a až milion grafických uměleckých děl
sahajících do doby od pozdní gotiky až po současnost.
Při prohlídce narazíte na unikátní obrazy Albrechta Dürera, Rubensovy dětské
studie i díla velikánů, jakým byl Leonarda da Vinci, Michelangelo Buonarroti,
Raphael Santi, Honoré Fragonard. Anebo samozřejmě i umělci dob relativně
nedávných jako Gustav Klimt, Oskar Kokoschka, Jackson Pollock či Andy Warhol.
Albertina:
vše, co musíte vědět
Bývalé sídlo rakouské šlechty a dnes jedno z největších vídeňských
muzeí je osobám mladším 19 let přístupné zdarma. Navštívit ho můžete každý den
od 10:00 do 18:00 h (výjimkou je středa, kdy dveře zůstávají otevřené až do
21:00). Poloha Albertina je tak pozoruhodná, že si budovu jako kulisu zvolili
také mnozí filmaři (točil se tu například film Před úsvitem).
A nejde jen o budovu a exponáty jako takové: skvělý je i výhled na město! Z balkónu
se můžete kochat výhledem nejen na památky rakouské metropole, ale i na Alpy,
které se táhnou v dáli.
Vševědoucí osoba, skrývající se za hlasem v audioprůvodci, vám palác
představí do nejmenších podrobností. Pokud vám to ale nestačí a toužíte se
vzdělávat i doma, pak se na cestě ven nezapomeňte zastavit v místním obchůdku
se suvenýry, kde jsou nejen upomínkové předměty, ale také knihy.
A pokud byste raději naslouchali někomu “živějšímu”, zarezervujte si jednu
ze tří prohlídek. Na vybranou máte z několika možností:
- Mistrovská díla moderního
umění v Albertině. Na této prohlídce budete cestovat v čase a
zhodnotíte tak 100 let umění (od klasické moderny po současné umění)
- Po stopách vévody Alberta a
vévodkyně Marie Kristiny je prohlídka, při níž nakouknete do života
Habsburků
- Poslední typ prohlídky vás upozorní na aktuální a
nejnovější výstavy, které se v Albertině konají.
Více informací
o Albertině:
https://www.albertina.at/ (němčina)
23. 07. 2019 | Cestování s dětmi, Kristýna Sojová, Maďarsko, Tipy na cesty
Není nic jednoduššího než se zamilovat do města s bohatou historií, ohromující architekturou, skvělým jídlem a samozřejmě termálními lázněmi. Budapešť je termálním rájem protkaným více než sty léčivými prameny. Podívat se můžete až do 15 veřejných termálních lázní. Jak si ale vybrat mezi tolika variantami? Jednoduše! Stačí se rozhodnout, jestli chcete své nohy smočit ve vlažné vodě o teplotě 21°C nebo ve vařící se lázni dosahující 76°C.
Nejstarší termální lázně v Budapešti – Széchenyi
Jedny z nejnavštěvovanějších termálních lázní v Budapešti jsou Széchenyi, a to nejen kvůli šachovým stolům, ke kterým můžete usednout s nohami namočenými do léčivé vody. Széchenyi patří mezi největší léčivé koupele v Evropě. Za svou slávu vděčí důlnímu inženýrovi Vilmosu Zsigmondovi, který se z vlastní iniciativy rozhodl provést vývrty v městském parku.
Právě na tomto místě vznikaly artézské koupele, které však náročnějšímu obyvatelstvu brzy přestaly vyhovovat, a tak je roce 1913 nahradily lázně Széchenyi, které se pyšní neo-barokním interiérem a 18 bazény. O tom, že termální lázně nejsou jen pro lidi ve středním věku svědčí i fakt, že v těchto největších a zároveň nejstarších termálních lázních probíhají letní soboty ve znamení divokých hudebních večírků. Připojit se k tlupě nadšenců můžete od června do srpna.
Nejkrásnější termální lázně v Budapešti – Gellért
Secesní styl dominuje všem místnostem uvnitř lázní Gellért, které byly otevřeny už v roce 1918. Ať už to jsou mozaikové podlahy, vstup do lázní, či vitráže. V Gellértu je neustále na co se dívat. Termální lázně byly vybudovány do posledního detailu. A tato preciznost se jim vyplatila.
Dnes nesou označení nejfotogeničtější termální lázně, a to nejen v Budapešti. Až do roku 2013 měly lázně oddělené prostory pro muže a ženy. Dnes si však relax, poskytovaný termálními prameny, mohou užívat páry společně. Oddejte se léčivým vodám, které ošetřovaly už ve 12. století rytíře svatého Jana.
Nejinspirativnější termální lázně v Budapešti – Lukács
Pokud chcete být o trochu chytřejší, než většina turistů, kteří míří do krásných, ale přeplněných termálních lázní, pak si pro svůj odpočinek zvolte jinou variantu. Unikátní atmosféru mají termální lázně Lukács, které hojně navštěvovali slavní spisovatelé a umělci. A v literárních kruzích jsou stále oblíbené.
Menší, intimnější a hlavně autentické. Tak místní popisují právě tyto lázně. Pokud se chcete vmísit mezi Maďary a popovídat si s nimi, není lepšího místa. Jediný problém, se kterým se zde můžete setkat je, že většina nápisů je v v maďarštině, a tak pokud si nebudete s něčím vědět rady, nezbyde vám nic jiného, než se slušně zeptat.
Pokud si chcete z Lukácse odvézt domů nějaký suvenýr, pak v obchodech hledejte vodu v zelené láhvi s nápisem Szent Lukács. Ta totiž pochází z fontány umístěné uvnitř lázní. Její účinky pomáhají léčit problémy s žaludkem, žlučníkem, a dokonce také s ledvinovými kameny.
Nejstriktnější termální lázně – Rudas
V Budapešti dnes už nenarazíte na mnoho termálů, ve kterých jsou oddělené prostory pro muže a ženy. Jedny z takových lázní se však dochovaly. Už od svého založení do termálních lázní Rudas mohli vstupovat pouze muži. Postupem času si i ženy zde prosadily právo na odpočinek.
Nyní jsou tak lázně otevřeny ženám i mužům. V pondělí, středu, čtvrtek a pátek si zde chodí pánové oddechnout od svých dam, kterým je vyhrazeno k relaxaci úterý. Víkendy pak patří párům, které bez sebe nedají ani ránu. Tyto termály v mnohých elementech připomínají turecké lázně. Tak pánové, nechte dámy doma nebo naopak, dámy zbavte se svých můžu a hurá do Rudase.
Termální party
Pokud nedáte dopustit na místní termální lázně za denního světla, pak se ve večerních hodinách do nich přímo zamilujete. Dejte si panáka na kuráž a vydejte se se svými kamarády na noční party koupel, kde probíhají divoké noční mejdany se skvělou hudbou. V dobrých hostelech vás jistě informují o možnosti připojit se ke skupině koupelových nadšenců a vyjít společně večer do ulic. Termální party se konají vždy po deváté hodině večerní. Ráno na vás v hostelu bude čekat šálek kávy, který vás nakopne do nového dne.
23. 07. 2019 | Evropa zadarmo, Kristýna Sojová, Maďarsko, Muzea, Památky, Tipy na cesty
Zdá se vám Budapešť drahá? Asi neznáte ta správná místa, která můžete v tomto městě vidět zadarmo. Vydejte se na cestu do zóny s virtuálním nápisem zadarmo a peněženku klidně nechejte doma. Budapešť se vám totiž představí úplně v jiném světle.
1. Budapešť a památky zadarmo: Výšlap na vrch Gellért
Je často zvykem, že pokud si chcete prohlédnout město z rozhledny a objevit jeho úchvatnou podobu z ptačí perspektivy, musíte sáhnout do kapsy pro šrajtofli. Gellért Hill vám tuto krásu nabízí zdarma. Určitě stojí za to vyšplhat se na tento kopec, odkud uvidíte Královský palác na Zámeckém vrchu, Parlament i Dunaj. Cestou narazíte na spoustu laviček, kde si můžete odpočinout, zrelaxovat se a kochat se výhledem. Na Gellértu najdete také Citadelu a Sochu svobody – krásné dámy s palmovým listem nataženým nad hlavou, která hlásá svobodu pro celé město.
2. Budapešť a památky zadarmo: Židovský memoriál
Opuštěné páry bot na břehu Dunaje. To není vtip, ale memoriál, který zde byl v roce 2005 vystavěn a patří k nejznámějším uměním, které na ulicích Budapešti najdete. Mužské, ženské i dětské boty stojí opuštěně na okraji vody, jako by je jejich majitelé právě zuli a nechali je tam. Tento památník patří maďarským Židům, kteří v zimě 1944-1945, byli zabiti na břehu Dunaje členy fašistické strany Arrow Cross.
3. Budapešť a památky zadarmo: Náměstí Hrdinů
Náměstí, kde to žije. I tak by se dalo popsat místo, které nejenže patří k ikonám města, ale také je místem k setkávání skejťáků, kteří se na zdejší rovné ploše učí jednoduché i složitější triky. Najdete ho na konci Andrássyho třídy, z jejíž délky vás budou chytat mdloby. Kromě odvážných kousků zdejších skejťáků, tu můžete také obdivovat sloup tyčící se do výšky 36 metrů, na jehož vrcholu je socha archanděla Gabriela, který kolem střeží významné osobnosti maďarské historie.
4. Muzea na každém rohu
Být členem Evropské unie má své výhody a v Budapešti obzvlášť, a to především pokud vám ještě nebylo 26 let. Máte totiž možnost podívat se do vybraných muzeí třetí sobotu v měsíci zdarma. Nahlédnout můžete například do Muzea výtvarného umění nebo Maďarské národní galerie. Vojenské muzeum má volný vstup pro osoby mladší 26 let vždy poslední neděli v měsíci.
5. Oáza klidu: Markétin ostrov
Chcete poznat místo, kde se dobře poflakuje? Vydejte se do oázy, které místní říkají zelené srdce Budapešti. Kromě zelených stromů a laviček, tu najdete ii zpívající fontánu, která se rozezvučí v 10:30, 17:00, 18:00, 19:30, a 21:00 h.
6. Budapešť a památky zadarmo: Procházka s průvodcem znalým města
Pokud se vám nechce chodit po všech významných památkách bez průvodce, pak využijte nabídky Free Walking Tours a vyjděte si na „rande“ s expertem na maďarskou historii a architekturu. Na prohlídce uvidíte všechno, co byste za svou návštěvu v Budapešti měli spatřit. Odhalíte tajné příběhy, poznáte nové lidi a užijete si tříhodinovou procházku městem, kterému se říká perla na Dunaji.
7. Galerie, kde je vstup zadarmo
Za umění se v Budapešti neplatí. Pokud se ovšem bavíme o galeriích, které jsou často přístupné návštěvníkům bez poplatku za vstupné. Je libo obdivovat obrazy, fotografie nebo sochy? Vydejte se do ulice Madach, kde stojí třípatrová galerie Telep, domov maďarské underground scény. V přízemí se můžete zastavit na kávu a pak po schodech pokračovat na prohlídku. Telep je skvělé místo, pokud se chcete setkat s mladými umělci nebo jen tak poklábosit s místní mládeží.
8. Budapešť a památky zadarmo: Vhodné dny k návštěvě
Maďarská metropole je přímo obklopená muzei a některá jsou celkem předražená, ale i tak zde najdete pár, které vám otevřou své dveře ve vybrané dny zdarma. Vydejte se do Budapešti 15. března, 20. srpna nebo 23. října. Právě tyto dny jsou označovány za maďarské státní svátky a díky nim získáte zdarma vstup do Muzea výtvarného umění, Maďarské národní galerie, Budínského hradu, Maďarského národního muzea i Muzea maďarského zemědělství.
9. Sobotní flám na Alžbětině náměstí
Kdo by si jen pomyslel, že budapešťská mládež chodí raději do parků než do klubů? O tom, že Alžbětino náměstí o sobotních večerech zaplní davy studentů a mlaďochů, kteří si povídají, baví se a často si jen tak čtou, se můžete přesvědčit na vlastní oči. V létě se náměstí proměňuje v dějiště letního festivalu, kde vystupují místní alternativní kapely. Nezažijete pravou atmosféru Budapešti, pokud neulehnete do trávy s pivem v ruce a neužijete si vibrace tohoto města.
10. a poslední tip: Ochutnávka místních specialit
Co se v Maďarsku jí? To zjistíte na hlavní tržnici (Central Market Hall), kde se prodávají maďarské klobásy, sýry, ryby, sladkosti a samozřejmě i langoše. Často je u stánků i ochutnávka, a tak i vy můžete zdarma podniknout cestu do maďarské gastronomie.
23. 07. 2019 | Evropa zadarmo, Kristýna Sojová, Maďarsko, Památky, Tipy na cesty
Budapešť není pouze městem termálních lázní, ale ukrývá i mnohá tajemství a místa, která stojí za návštěvu, pokud ovšem víte, kde je hledat. Věděli jste, že se v této maďarské metropoli můžete jít podívat na sochu legendárního detektiva Colomba, jít obhlédnout skalní kostel, opít se v baru zaplněného tisíci papírky se vzkazy, vzdát poctu králi popu k jeho stromu nebo objevit, proč u břehu Dunaje leží desítky opuštěných bot?
Socha detektiva Colomba, který rozluští i sebezapeklitější případ
„Ještě jedna otázka, pane!“ To je nejznámější hláška, kterou v každém díle amerického kriminálního seriálu pronáší známý detektiv Colombo, kterého charakterizuje zmačkaný hnědý kabát a řeči o manželce, paní Colombové, kterou nikdy nikdo nespatřil. V Budapešťské ulici Falk Miksa můžete vidět v životní velikosti bronzovou sochu Petera Falka, který ztvárnil pana Colomba a který má maďarské kořeny. Účel sochy, jejíž tvorba přesáhla částku 63 000 USD, je doposud nejasný. Možná, kdyby Colombo ještě žil, mohl by vyřešil tento záhadný případ.
Jeskyně nebo kostel? Co takhle obojí!
Jen několik minut chůze od lázní a hotelu Gellért se nachází malá skála s velkým křížem, která není ledajakou skálou. Jedná se totiž o kostel, který byl vystavěn v roce 1926. Vztahy mezi maďarskou vládou a mnichy z řádu svatého Pavla prvního poustevníka nebyly zrovna vřelé. V roce 1951 byl dokonce celý řád obviněn komunistickou vládou z vlastizrady, její hlavní představitel byl popraven a zbylí členové byli nuceni odejít do pracovních táborů. Kostel, který byl jejich sídlem, byl uzavřen do betonové zdi. Když v roce 1989 komunistický vláda padla, byl kostel znovuotevřen a vy se do něj nyní můžete vydat.
For Sale Pub – bar, plný vzkazů
Máte rádi, když můžete na nějakém místě nechat po sobě stopu? Pak se přímo zamilujete do baru, jehož jméno může být pro někoho matoucí, avšak jeho nabídka tak skvělá, že láká návštěvníky ze všech koutů světa. Každý milimetr zdi či koutu je pokryt malými kousky papíru s kresbami, vzkazy, vizitkami nebo letáky, které zde hosté zanechali. Ani podlaha není prázdná. Jsou na ní stovky stébel slámy a skořápky od buráků, které mají hosté povoleny samotným majitelem podniku házet na zem. Pokud vás nepřesvědčil k návštěvě podniku jeho unikátní interiér, pak vás snad přesvědčí informace, že se zde prodává ten nejlepší guláš, který je možný v Budapešti vyzkoušet.
Boty na promenádě podél Dunaje
Mrazit vás bude z židovského památníku, který byl v roce 2005 vystavěn a patří k nejznámějším uměleckým dílům, které na ulicích Budapešti najdete. Mužské, ženské i dětské boty stojí opuštěně na okraji Dunaje, jako by je jejich majitelé právě zuli a schválně nechali ležet na místě. Tento památník patří maďarským židům, kteří byli v zimě 1944-1945 zabiti na břehu Dunaje členy fašistické strany Arrow Cross.
Památný strom Michaela Jacksona
Smrt popového krále zasáhla fanoušky ze všech koutů světa. Když Michael Jackson koncertoval v Budapešti, pravidelně zůstával ubytován v hotelu Kempinski, který vždy obklíčili jeho fanoušci, aby alespoň na sekundu spatřili tvář popového krále. Mnoho z nich se ukrývalo v parku naproti hotelu, kde na Michaela horlivě vyčkávali. Když zpěvák v roce 2009 zemřel, fanoušci mu věnovali strom na rohu parku, který vyzdobili jeho fotografiemi, dopisy a květinami, které tu jsou ještě dnes. Kromě toho se také fanoušci na tomto místě pravidelně schází, aby si na památku Michaela Jacksona improvizovaně zatančili flash mob, tak se k nim klidně přidejte.
23. 07. 2019 | Evropa zadarmo, Kristýna Sojová, Německo, Památky, Tipy na cesty
Jedna návštěva Berlína prostě nestačí, a tak vám nabízíme pár tipů, kam se podívat, pokud už jste viděli všechny hlavní památky a chcete se vrátit v čase a poznat pravou tvář města neomezených možností. Vydejte se k jedinému souvislejšímu pozůstatku Berlínské zdi, poznejte v muzeu, jak probíhal každodenní život v NDR, udělejte si retro fotku v berlínských fotobudkách a podívejte se na první olympiádu, kterou přenášela televize.
Berlín a památky č.1: East Side Gallery
Přes kilometr dlouhá zeď je jednou z nejfotografovanějších berlínských památek. A nejde jen o kus betonu. East Side Gallery je jediný souvislejší zbytek Berlínské zdi a zároveň také největší galerie pod širým nebem na světě. Na její tvorbě se podílelo přes sto umělců z více než 20 světových zemí. Ti se svůj talent rozhodli ukázat na východní straně zdi, kde vzniklo až 101 uměleckých děl, které byly vytvořeny jako reakce na politické události z let 1989 a 1990. East Side Gallery je stále symbolem naděje a také svobody.
Nejznámější motiv berlínské East Side Gallery je bezesporu malba „The Kiss“, které se také říká „bratrský polibek“. Na ní se soudružně líbá nejvyšší představitel SSSR Leonid Iljič Brežněv s Erichem Honeckerem. Fotografie tohoto díla obletěly svět.
O kousek dál se nachází malba „Test the Best“ od zdejší umělkyně Bridgete Kinderové. Ta ztvárnila modrý trabant projíždějící Berlínskou zdí. I toto dílo je centrem zájmu mnohých turistů, kteří kromě fotografií míří v davu do zdejších obchodů se suvenýry, aby si domů přivezli tričko, hrníček nebo propisku, na kterých jsou populární díla z East Side Gallery. I kousek naší historie se na zdi objevil. Je jí obraz holubice v řetězech, kterou za Československo vytvořil Andrej Smolák.
Berlínská zeď byla tvořena neuvěřitelnými betonovými panely, které tvořily až 160 km. Dnes však můžeme vidět jen malý zlomek z ní. Většina materiálu, tj. 45 tisíc segmentů bylo rozdrceno na prach nebo zničeno na malé kousky. Pokud chcete spatřit alespoň část jejích pozůstatků, pak musíte do East Side Gallery nebo následovat dlážděnou čáru, kudy Berlínská zeď kdysi vedla.
Berlín a památky č.2: NDR muzeum
Jedno z nejnovějších muzeí, kam se dveře netrhnou. To je NDR muzeum, které představuje život v bývalé Německé demokratické republice. Zvukové efekty, dotykové obrazovky a osobní předměty vás zavedou zpátky do každodennosti východoněmeckého života. Můžete si vyzkoušet volant trabantu, natáhnout se na NDR pohovku a podívat se do tehdejšího obývacího pokoje, kuchyně i koupelny, a dokonce i sledovat NDR televizi. Stačí si jen dát sluchátka a sledovat východoněmecké televizní pořady. Nebude chybět ani test ruského jazyka nebo můžete jít hlasovat ke zfalšovaným volbám.
Osahat si historii můžete také prostřednictvím zmenšených modelů, exponátů uložených v zásuvkách a ve vitrínách i předmětů z každodenního života, které muzeu darovaly německé domácnosti. Nebudou chybět ani nuda pláže, které u nás vzbuzovaly velké pobouření.
Součástí muzea je i restaurace, která je replikou té, která byla umístěna v bývalém luxusním východoněmeckém hotelu. Vy díky tomu můžete ochutnat stravu bývalé NDR. Doporučujeme vám objednat si uzené maso s brambory a zelím, což je místní specialitou. Napít se pak můžete Vita Coly nebo šumivého vína, které je jedním z mála produktů, který se v Německu vyrábí dodnes. Zlepšit náladu vám může pár zábavných popisků na zdejším menu. Ty ale nemají za úkol nějakým způsobem zesměšňovat tehdejší dobu, ale chtějí vám jen vykouzlit úsměv na tváři.
Berlín a památky č.3: Selfie z retro fotoautomatů
Zapózovat v berlínském fotoautomatu a získat čtyři černobílé snímky je doslova vaší povinností. Tyto retro fotokabiny jsou rozmístěny napříč celým Berlínem a jsou otevřeny po celý den. Tvorba fotografií, včetně jejich tisku, potrvá jen několik minut a vy tím získáte originální upomínku skvěle stráveného času ve městě.
Fotobudky jsou běžně k vidění na letištích, nádražích i v obchodních centrech, ale jen proto, abyste si mohli během deseti minut pořídit fotku do pasu nebo na občanku. Berlínské fotoautomaty si ale za cíl vzaly přinést 50. a 60. léta zpět k životu a s nimi i nostalgii z klasických fotografií.
Berlín je v současné době domovem 25 venkovních fotobudek, ve kterých si za pouhé 2 eura pořídíte 4 černobílé fotografie, jejichž barva vydrží až sto let.Tak už jen zatáhněte závěs, vhoďte pár eur a čekejte, až vyletí ptáček. Mapa všech berlínských fotoautomatů vás dovede do cíle.
Berlín a památky č.4: Olympijský stadion
Berlínský Olympijský stadion byl postaven, aby v roce 1916 hostil Letní olympijské hry. Mezitím však přišla první světová války a LOH se musely odložit.
V červenci 1914 byl stadion uzavřen a od roku 1915 sloužil jako vojenská nemocnice. Němci i nadále pokračovali ve stavbě stadionu, který se v té době stal největším na světě. Už při svém otevření, v roce 1922 byl schopný pojmout kapacitu až 40 tisíc diváků a na nějakou dobu hostil utkání finálových zápasů Mistrovství světa ve fotbale. Koncem 20. let opět probudila idea pořádat v Berlíně Olympijské hry. Hlavní architekt Werner March vytvořil návrh stadionu, jehož sportovní hala měla unést kapacitu až 65 tisíc diváků. I tento sen byl rozdrcen.
V roce 1930 se pořádal 9. olympijský kongres, na kterém bylo potvrzeno, že LOH 1936 se budou konat, a to v samotné Evropě. Rok 1931 s sebou přinesl „boj“ o hostování LOH v roce 1936 a Berlín opět získal své místo na slunci. Tehdejší vláda učinila rozhodnutí, že LOH dá nový kabát, a tak byl bývalý stadion srovnán se zemí.
V roce 1933 se k moci dostal Adolf Hitler, který dal svým architektům za úkol navrhnout stavbu, kterou by nacisté zvýšili mezinárodní prestiž svého režimu. Po jeho boku stál architekt Werner March, který již dříve vytvořil návrh na monumentální stadion, připomínající antickou arénu, jejíž travnaté plochy byly později využívány k propagandistickým shromážděním Hitlerovy vlády. Na budování stadionu se v té době mohli podílet jen němečtí lidé, kteří byli rasově čistí. Součástí stadionu je i věž se zvonem, ze které si můžete prohlédnout sousední město Postupim. Olympijské hry v roce 1936 mohli také poprvé sledovat lidé u obrazovek svých televizorů. Ačkoliv měli Němci Olympijské hry výhradně ve své režii, na scéně se objevil muž jménem James Cleveland Owens. Tento černoch americké národnosti si přes nelibost nacistů doběhl pro čtyři zlaté medaile.
Berlín a památky č.5: Ampelmann zachraňuje děti na silnicích
Rájem všech turistů je síť obchodů Ampelmann, jehož znak mužíka na semaforu vyrostl do globální značky. Šarmantní zelený pán v klobouku pomáhá berlínských chodcům bezpečně přejít ulici, a to už od roku 1961, kdy se ve Východním Berlíně narodil. Ampelmanna, jak se postavička jmenuje, vytvořil Karl Peglau, kterého znepokojovala situace na německých silnicích. Chtěl vytvořit semafor, který by děti bavil a který by zabránil zbytečným nehodám. Jeho nápad se chytl a Ampelmannova sláva se rychle šířila.
A pouze u semaforů nezůstalo. Ampelmann měl ambice, a tak se z něj brzy stala i televizní hvězda. Učil děti, jak bezpečně přecházet ulici, jak se na silnici nezranit, a dokonce jaká nebezpečí jim v dopravním provozu hrozí.
Jeho znak najdete nejen na klasických suvenýrech, jako taškách, magnetech, ale třeba i na čokoládových pralinkách, a dokonce i na zmenšeném modelu semaforu, který si můžete s sebou domů odvézt.
Stejně jako většina každodenních věcí z Východního Německa muselo zmizet, měl i Berlín přijít o Ampelmanna. To se nakonec nestalo, a proto je mužík ze semaforu dnes označován za ikonou východoněmecké kultury. A tak, až příště budete přecházet v Berlíně silnici, nezapomeňte ho na semaforu pozdravit.
4 stránka z celkem 8« První«......»Poslední »
